Jestřabina
Jestřabina lékařská
Léčebná sláva jestřabiny začala ve středověku, kdy zaháněla mor a horečku, kvůli tomu ji také pěstovali hlavně v Německu. Na rozdíl od mnoha jiných rostlin současní bylinkáři používají jestřabinu jen ke dvěma účelům, v obou případech je však velmi potřebná.
Na prvním místě nesmí chybět v čajové směsi proti cukrovce, neboť citelně snižuje hladinu cukru v krvi. Nazývá se i orálním inzulínem, i když tuto látku přímo nenahrazuje. Dohromady s borůvkou a fazolí patří k nejlepším rostlinným přátelům všech diabetiků, neboť jim často pomůže udržet hladinu cukru v krvi na takové úrovni, že nemusí používat inzulínové injekce.
Druhé použití je úplně odlišné. Jako jedna z mála bylin podporuje jestřabina tvorbu mateřského mléka, což je pro mnohé maminky, které po porodu nemají mléko, ale i pro jejich ratolesti, hotovým potěšením.
Trochu jestřabiny můžeme přidat i do čajů na léčbu nemocí, které jsou způsobeny zácpou. Droga působí jako mírné projímadlo, podporuje pocení, léčí chronickou zácpu a zlepšuje funkci tlustého střeva.
V obvyklém dávkování se při užívání této bylinky žádné nepříznivé účinky nezjistily, příliš velké dávky však mohou vyvolat lehké otravy.
Čajová směs na podporu vylučování mateřského mléka:
Nať jestřabiny, nať dobromysli, plod fenyklu, nať bazalky, list kopřivy, nať kontryhele, semeno kopru, nať routy.
Dvě lžíce směsi povaříme v ½ l vody asi dvě minuty a necháme přikryté vyluhovat. Přecedíme a pijeme teplý čaj třikrát denně po třetině výluhu.
