koníci a kobylky :-)
Volnočasové aktivity nebo-li koníčky a zájmy.
Na chvilku nechám stranou své oblíbené (rádoby Cimrmanovské) hraní si s češtinou a nebudeme se bavit o tom, že co je pro jednoho koníček, pro druhého je kůň :-)
O co v této kapitole půjde? O to, co nás vede k tomu mít něco bokem... aktivitu, zájem. Kde se v nás bere to, že se do něčeho tak nadšeně pustíme a věnujeme tomu tolik energie a času. Co se stane, že někomu vydrží jeho zájem krátce, zatímco někomu celý život. A jsou mezi námi tací, co si z „koníčka“ udělali práci. Tedy podnikají v tom, co je těší a baví. I to má své kouzlo i úskalí.
Čím začít? Asi u sebe. Trvalo mi dlouho, než jsem přišel na to, co všechno to již vyjmenované spojuje. Co je tím hnacím motorem a také důvodem, proč s tím přestat.
Nechci vás nijak napínat...
je to...
ehm...
kecám...
chci vás ještě napínat :-)
Snad každý z nás má nějaký zájem. U někoho je to starost o zahrádku, ve které se rýpe od jara do podzimu a v zimě si dělá plány, kde co zasadí, jak vysoký bude zvýšený záhon, zjišťuje, proč se v něm nepěstuje mrkev. Proč v něm úžasně rostou dýně. Jaké bio hnojivo se dá použít atd. Někdo se věnuje třeba turistice, poznávání nových krajů, zámků, hradů. I luštění křížovek je často zájmem, jež lze za kobylku, pardon „koníčka“ označit.
Myslím, že hodně se u každého z nás ve výběru této aktivity (u někoho pasivity) podepíše rodinný model. To, co jsme viděli u svých rodičů a prarodičů, to, k čemu nás „vedli“, co nám ukázali, na co nás namlsali. To asi není až tak důležité.
Proč jsme ale někdy schopni do takovýchto zájmů sypat poměrně slušné sumy peněz a času? A to převážně nenávratně (finančně)?
Vážení přátelé, jistě již mnozí tušíte, jde o PŘÍTOMNÝ OKAMŽIK.
Ano... nezbláznil jsem se. Právě tyto aktivity nás přivádí do přítomného okamžiku. Rybář, který se snaží přelstít bolena, ostroretku či candáta vám jistě potvrdí, že každé vypadnutí z přítomnosti, jej stojí promrhanou příležitost na úspěch. A úlovkem to nekončí... rybář hledá větší, či ostražitější úlovky... zkouší svůj um na jiných revírech... pokecá s kolegou, kam na sumce... a poradí mu, kde a v kolik hodin vidět na řece bobra :-) (vlastní zkušenost).
Co se tedy stane, že nás ten koníček přestane „bavit“? Důvody vidím dva. Jedním je ten, že nám aktivita přestane přinášet kouzlo přítomného okamžiku. Hledáme tedy něco jiného, často aktivnějšího. On i rybář může zjistit, že při šestihodinovém čekání na megakapra na soukromém revíru, kde zaručeně jsou, myslí na práci a na to, co ho čeká doma... oprava garážových vrat, v práci inventura... a ejhle... koníček přestal plnit svůj účel.
Druhý důvod je zajímavější, člověk si uvědomí (nebo neuvědomí), že v přítomnosti lze být i bez toho, aby vykonával koníčka. Tedy, že se lze udržet v přítomnosti třeba i doma při opravě odpadů či pokládání křidlice na stodole. Tady vidím daleko větší šanci na šťastný a spokojený život, protože poměr času, který věnujeme koníčku a domácím pracem, je ve velké většině nesrovnatelný.
No a ještě tu máme extremisty. Lidi, kteří při svých zálibách riskují život. Tedy ne, že by přecházení ulice ve městě nebylo riskantní, ale bavíme se o tzv. adrenalinových sportech, ať už skákání na padáku či z mostu na jakémsi pružném laně, skálolezení nebo spoustě dalších. Co se to těm lidem děje, že potřebují tolik riskovat? Potřebují přítomný okamžik? Zcela jistě. Ale ještě asi něco. Že by uvědomění si křehkosti života? Přibližují se život ohrožujícím situacím proto, aby se naučili nebrat vážně nepodstatné věci, které se kolem nich denně dějí? Možná. Mají tolik náročnou práci na soustředění a výkon a je tak časově náročná, že jen situace, kdy jde o život, v nich dokáže na chvíli zastavit ty „podprogramy“, které v nich běží? Na ten krátký čas jim něco tak vážného jako zatáčka při jízdě na kole z prudkého kopce ve velké rychlosti dokáže vymazat z hlavy myšlenky na to, jestli zaměstnanci firmy dostanou v pořádku výplaty, jestli dodavatel dodá a odběratel odebere? No, to si musí každý probrat sám.
Každopádně pokud o sobě chcete zjistit víc, můžete popřemýšlet, jak to máte právě vy :-)
