Sléz

22.05.2011 14:37

 

 

Sléz lesní

Sléz maurský

Sléz přehlížený

 

 

Slézy patří mezi populární rostliny, léčebně jsou známé už z antických dob. Tato ztělesněná sladkost obsahuje mnoho slizovitých látek, a to ji předurčuje k léčbě dýchacích orgánů. Sliz se „přilepí“ na sliznici v organismu, chrání ji před drážděním, a tím urychluje hojení. Slézový čaj je podpůrným lékem při angině, zánětu průdušek a tiší kašel. Úspěšně si poradí se všemi druhy zánětlivých onemocnění. Osvědčil se i při průjmech, zvlášť u dětí, při některých cévních nemocech a při onemocnění močových cest.

 

Při vnějším použití se sléz uplatní na kloktání a obklady při zánětu ústní dutiny. Podle lidové medicíny přikládáme spařené listy slézu na zanícený krk jako teplý obklad, nejlépe přes noc. Kloktání slézovým macerátem pomáhá při drsném a ochraptělém hlase, je prevencí řečníků a zpěváků – vyléčí všechny nemoci krku. Slézový obklad přikládáme na zdeformovaná a bolavá místa končetin při dně. Omývání silným odvarem ze slézu pomáhá i při některých kožních onemocněních, jako jsou mokvavé ekzémy, akné a růže, změkčuje oteklé svaly a pomáhá zbavovat tělo jedovatých látek.

 

Blahodárná sladkost slézu nemá žádné nepříznivé účinky ani při dlouhodobém užívání a tvoří častou přísadu do bylinkových směsí.

 

 

Čajová směs na zánět žlučníku:

 

Květ slézu, nať bazalky, květ heřmánku, nať řebříčku, nať třezalky, květ měsíčku.

Dvě lžíce směsi zalijeme ½ l vroucí vody a necháme přikryté 15 minut vyluhovat. Přecedíme a pijeme dva až třikrát denně půl hodiny před jídlem.

 

 

Slézová „zubní pasta“

 

Kořen slézu lesního nebo maureského pomeleme na prášek. Namočíme do něj zubní kartáček a masírujeme dásně. Po skončení ústa nevyplachujeme, aby prášek mohl působit.

 

 

 

—————

Zpět